(Aikijitsu; Aikidžitsu; Aikidžicu)
Aikido
Aikido
je velmi
populární pojem především u laiků,
kteří neznají jeho skutečný obsah.Toto
zkreslení je produktem falešných reklam,
které předvádějí ukázky systémů,
které
nemají s aikido nic společného. Skutečné aikido je
bojovým sportem s pouhými 18
technikami, kde se nejedná o boj, ale o presentaci
uměleckého dojmu soutěžící
dvojice.Ve skutečném boji se snaží bojovník
prosadit nad svým protivníkem,
zatímco v aikido se snaží celá dvojice prosadit v
tabulce úspěšnosti jako
dvojice. Nejvhodnější by tedy bylo
přirovnání těchto soutěžících k
povinné
sestavě dvojic v krasobruslení. Stejně tak je hodnocení
rozhodčích dle
subjektivního uměleckého dojmu. Trenér Centra byl
součástí výukových kursů v
Československu v době ještě těsně před pádem komunismu,
tedy před r. 1989.
Tehdy pod záštitou oddílu judo v Praze
přijížděli aikido vyučovat italští
mistři pod vedením mistra Veneri-ho. Tato skupina
pověřená šířením aikido
vyučovala techniky „ortodoxního“ aikido, tedy
poplatná systému zakladatele
aikido. Ne-li většina, pak velká část světa
považuje tento směr za naivní,
těžkopádný, až úsměvný. Proto tito
všichni stojí mimo tento výukový směr.
Faktem ale je, že podstata technik je velmi účinná, pouze
jejich kontexty jsou
v praxi nevyužitelné. Z toho důvodu mnozí mistři
respektují techniky na kterých
je aikido založeno, avšak zakomponovávají je do
kontextu který je v praxi
skutečný, použitelný. Tak je tomu i v našem
Centru. Pochopitelně kontexty se
mohou rojit exponencionální řadou, takže každý
mistr má techniky svoje. Zastánci
„ortodoxních“ směrů aikido nedokáží
souhlasit. Obdobně jako u věřících vždy se
většina ozve proti těmto závěrům, neboť právě
jejich církev (sekta) cítí
vlastnit monopol na pravdu. Trenér tedy není
ochotný mařit čas a reagovat na
podobné námitky. Těch už diskutoval během 25 let
dostatek. Je dobré tedy brát
tyto řádky jako jeden z názorů a bez
následné diskuse.